Stíny ve tmách

Stíny jsou jen obrysy
všeho, co my vidíme.
Jdeš za dne po ulici
a potkáváš osoby,
všechny pronásledovány stíny.
Jenže ne všechny stíny vidíš.
Některé jsou skryté.
V hloubi duše
až tam vzadu.
Nevíš, koho straší v noci
když vylézají z chladu.
Z chladu mysli.
Stíny pronásledují i tebe.
Chceš se jich zbavit?
Sviť jim do očí!
Rozsviť a znič je.
Vždyť každý stín
žije jen ve tmě.
Světlo s nimi zatočí.
Nezvládneš to?
Vzít to světlo a použít?
Požádej mne o pomoc.
Jsem tvé světlo,
jsem tvé všechno,
jsem tvé svědomí.
Umím ničit
stíny ve tmě.
Rozsvítím a zhasnu třeba,
ale i na tom záleží.
Když rozsvítím – žiješ!
Když zhasnu, co ti pomůžu?
Tma jen zakryje
ty stíny v duši ukryté.
A možná nikdy víc nezmění se ta tma v světlo.
Tak co tedy chceš?
Zbavit se jich?
Těch oblud dotěrných?
Stačí říct a budu konat
jen to, co si budeš přát.