pátek 26. listopadu 2010

Venku..

 Venku je plno krásných věcí. Je tam zima - zmražená okna, na kterých jinovatka kreslí různé obrazce, taky je tam taky teplo - rozkvetlé louky a voňavé lesy... Na jaře se všechno probouzí a na podzim zase usíná... Je tam všude hezky, pořád. Když fouká vítr a hladí mě po srsti, je mi tak krásně, že nastavuju čumák. Nesmí to být ale nějaký uragán, to se pak raději choulím do pelíšku...
    Ale když se rozednívá nebo stmívá, je tam nejlíp... Ptáčci cvrdlikají a všichni lidi ještě spí. Nikdo to neruší. Rodí se s zhasínají hvězdičky a Večernice s Jitřenkou se střídají...
Mám ráda "outdoor" - měkká travička lechtající tlapičky a chladná zem připomínající blížící se Vánoce. Každé malé zvíře miluje objevování nového - slepice za plotem, žáby v rybníce, nové kytičky... I koťata to mají ráda! Já jsem jenom malý tlumočník, který se snaží přiblížit tomu všemu a obdivovat to s úctou, ale nejde mi to... Asi se snažím málo, ale nevzdávám to...

Pac a olíz ;) HAF!

Smíšené pocity...

Znáte ten pocit, kdy někoho milujete, ale stále se musíte koukat na ostatní? Já jo... Bohužel! Nejde o to, že bych někoho chtělo, jen jsem fascinované jinými... Můj berňák má prostě zarytou povahu, kterou já změnit neumím... Jenomže je kolem mě strašně moc milých psů, kteří mají hodně špatných vlastností (nebo se o tom přesvědčuju...), ale taky mají vlastnosti, které můj berňák nemá... Nebo si to taky jenom představuju... Ti voříšci kolem mě mi připadají milí, přímo vyzařují ten pocit toho, že chtějí obejmout (mám velkou fantazii...). Že MĚ chtějí obejmout... A já bych se tak strašně ráda nechala... Ale jeden vořech je sladký a vím, že mě obejme, když poprosím - nahodím smutný očka a mám ho v kapse - na to obejmutí... Jenomže druhý je tak sladký a tak ... vzdálený... Tak strašně bych se ho chtěla dotknout, nechat se obejmout, být obejmuté a cítit něco, co necítím každý den se svým berňákem... ten nedostižný voříšek ale začíná být čím dál víc neodolatelný... A já vím, že na něj nedosáhnu, ale tím víc bych chtělo. Nejde o nějaké pocity, popřípadně nějaký sexuální podtext...jde o to, že chci to objetí! Ach jo, nechápu proč, ale prostě chci :( no nic... Dalo by se říct, že jsem ztracené štěně ve víru lidí kolem... Ale jsem na sebe hrdé i přesto, že jsem zmatené :-)
Tak nic :-) Pac a olíz ;) HAF!