Beat !!!

Oukej, mám chuť. Mám velkou chuť. Napsat cokoli, co mě teď vlastně napadne... Budu jako Beatník, který napsal ten román na cestě (ano, zapomněla jsem jeho jméno). Budu psát to, co vidím, to co slyším, to co mi poletí hlavou. Někdy toho v hlavě mám tolik, že nevím, kde začít. Mám tam třeba v jednu chvíli představu nejvíc sexy boye, potom toho nejúžesnějšího muže na světě - totiž mého - a navíc mi tam letí třicet kamarádů, dvacet vět a všechno to chci najednou říct. Víte co se stane? Stane se to, že se nadechnu, ale neřeknu nakonec nic. Proto vlastně nehulím. Nehulím proto, že nevím, co by moje hlava zvládla... Jednou to nezvládla a myslela si, že jsou kolem mě krávy a letadla - seděla jsem na záchodě a slyšela krávy a letadla, což zní jemně děsivě. Nehulím, protože bych psala ještě větší hovadiny, než píšu teď a vůbec... Mám ráda pohádky, ale taky mám ráda realitu, kterou vidím (nebudeme se zabývat mottem z Matrixu "co je to realita"!!!). Mám pocit, že jsem a toho se držím...

Dobrou!!! Pac a olíz ;) HAF!