pondělí 4. října 2010

Proč to dělám?

Slunce opírá se ti do tváří.
Vítr lehce pohrává si s vlasy.
Jakou iluzi vytváří
Ty sladce znějící hlasy?
Nejsou neznámé, znám je dlouhou chvíli.
Vábí mě za tebou pořád blíž.
Já chci se bránit, nemám však dost síly.
Jak jdu za tebou, to uslyšíš.
Uslyšíš mé kroky,
když budu vedle tebe.
Spoutaná navěky
vidím v tobě sebe.
Sebe, jak točím se v tvé hlavě.
Ne láskou, ale zvědavostí.
To, že mě nechceš, mi hlodá v hlavě,
nejsem zvyklá, chci puknout zlostí.
Přijímám potlesk ze všech stran.
Jsem rozkošná až k umačkání.
Teď já ti tleskat mám?
Nejsem slečna na počkání.
Jen si běž, mě se nezbavíš.
Já vytrvalá jsem a budu.
Abych zmizela, zabít mě musíš,
jinak odmítám se vzdát..

Žádné komentáře:

Okomentovat