Další den, kdy sedím doma sama. Nikam nemůžu jít, protože nemám nikoho, kdy by byl tak blízko, aby šel kdykoli já potřebuju... Nemám milé sousedy, kteří přijdou na kafe pokecat, nemám nikoho ze školy, kdo by mi mohl přijet zvednout náladu... všichni kolem mě už jsou taky zadaní a někde na akci a tak si tu budu sedět sama.
Budu čučet do země, pojídat všechno, co mi přijde pod ruku, plakat nad svým údělem na dnešní večer a čekat, jestli se mi můj miláček ozve, nebo ne. Pokud ne, budu si tady sedět jako největší troska a jediné, na co se vzmůžu, bude sezení u televize a pláč... Jo, plakat mě asi baví, nebo nevím.
Prostě v takovýhle chvílích si připadám zbytečná a sama na světě. Díky, že mám aspoň pár lidí kolem sebe, kteří mi někdy dodají jiný pocit... Jenomže mě více lidí utvrzuje v tom, že jediné, na co jsem dobrá a co mi jde, je sedět v koutě, poslouchat a pak uklidit všechno... Nic neříkat, jen tak sedět a koukat do země... Odepisovat... nic nevymýšlet... Jen tak sedět...
Asi jdu jen tak sedět a koukat do papírů a budu se tvářit jako pilná studentka...
Pac a olíz ;) HAF!
Žádné komentáře:
Okomentovat